114. den Naše zlatíčko Kristinka

Dneska se mi o tom píše mnohem líp, i když ještě teď mám stažené hrdlo...no dnešní fotka patří ke včerejšímu večeru.
Těsně, než jsem chtěla Kiku vykoupat a dát spát, řádila na gauči a spadla z něj, když jsme jí brali do náruče, nemohla se nadechnout, vyrazila si dech, za nohy jsme ji "vytřepali", bouchali do zad a nic, Petr hned volal záchranku, nemohli jsme si v tu chvíli vzpomenout na 155...já ze zoufalství zkusila šáhnout do pusy a zdálo se mi, že má Kika zapadlý jazyk, prsty mi klouzaly, než se Petr dovolal, popadla jsem ručník, co jsem měla po ruce a tím jsem jazýček vytáhla a Kika začala normálně plakat...bylo to strašný...záchranka dorazila AŽ za 15-20 minut ;-(, vezli nás na vyšetření na Bulovku, tam jsem s Kikou lítala z jednoho oddělení na druhý, z ambulance, na RTG, kde se Kika nechtěla nechat vyšetřit, protože tak řvala, že si ublinkávala, kvůli tomu jsme museli na neurologii, pak zase zpět na ambulanci...naštěstí se nic neprokázalo, teda vlastně jo a to, že je Kika podle všech vyšetření vpořádku!!! Ještě doma, než přijela záchranka se uklidnila, přestala plakat, dokonce dělala svoje opičky, řekla mi, jak dělá pejsek a kočička a v sanitce si rozuměla s bezvadnou doktorkou. Na Bulovce to bylo horší, tam byla sestra vyloženě na facku, hlavně jí zajímalo, abychom nezapomněli zaplatit POPLATEK 90,- Kč!!!!!! No a Petr byl šílený hrůzou, v tu chvíli nemohl najít klíče od auta, tak běžel k sousedce, ta mu půjčila svoje auto. No a dneska jsme ještě museli s Kikou na kontrolu znovu do ambulance a vše vpořádku!!! Po cestě domů nám okamžitě usnula v kočárku i se svojím Mimi... Kika taky už od rána lumpačí, dovádí a je to naše zlatíčko !!!!!!! Nikomu nikdy nepřeju zažít ten strach a tu bezmoc.... Už je to naštěstí za námi....