308. den Zas jeden uplakaný

Ráno sice nepršelo, ale vypadalo to, že začne každou chvíli, nicméně, Kiku doma neudržím, tak jsme byly venku celé dopoledne, Kiku jsem nabalila a na písku jsem jí vypodložila pod zadek co nejvíc, aby neseděla na zemi, ale je to chytrá holka, tak víceméně stála nebo pobíhala kolem. Po delší době jsem se snažila fotit, ale jak je pod mrakem, tak ty fotky stojí za prd, odpoledne, jak přijel Petr z montáže jsme šli vylepit plakátky na blížící se závod, Kika od rána nosila dvě Petrovy medaile, tak si Petr vzal taky jednu a na zastávce, po vylepení, když lilo jako z konve zkoušely jejich ryzost :-)))